Útočník Petr Vrána se stal teprve druhým kapitánem v samostatné české historii, který přebíral zlatý pohár třikrát v řadě. Před ním to dokázal pouze Rostislav Vlach v dresu Vsetína.

Podle ankety České televize jste nejlepší kapitán na českých kluzištích, navíc máte další titul. Ty pocity asi neomrzí.

„Děkuji, já to tak neberu. Je to součást skládačky – charakter kluků, kteří jsou tady, těch starších, kteří odvedli neskutečnou práci. Tým se sice obměnil, ale dokázali jsme do sebe vydrilovat to, co chceme. Dnes jsme za to byli odměněni.“

Jak velkou roli v tom měli trenéři Zdeněk Moták s Vladimírem Országhem, kteří nahradili po sezóně Václava Varaďu?

„Já si myslím, že letos to bylo hodně o spolupráci a komunikaci. Přišli jsme na to, že to, co jsme hráli od začátku předkola funguje a po minulém nepovedeném zápase jsme se dnes k tomu vrátili. Nyní to můžeme oslavit.“

Která série byla nejtěžší?

„Všechny série byly těžké. Litvínov měl mladý manšaft, hodně bruslivý. Bylo skvělé, že jsme to dokázali uhrát na tři zápasy. Sparta byla reprízou finále. Pardubice měly neskutečně nabitý tým, ale kluci odvedli skvělou práci a Káca nás hodně podržel. Nechci opomenout Hradec, ve finále byli zaslouženě a nebylo to pro nás jednoduché. Po stavu 3:0 jít do dnešního zápasu s vědomím, že buď to bude 4:2 nebo 3:3 nebylo jednoduché.“

Vy jste měl těžkou sezónu. Na začátku přišlo zranění, které vás vyřadilo téměř na celou základní část. Před play-off jste se vrátil a byl platným členem týmu. Jaká byla sezóna po osobní stránce?

„Já bych to neviděl úplně jako platným. Přijal jsem jakoukoliv roli, některé zápasy jsem hrál méně, některé více. Prošli jsme si nemocemi a různými věcmi. Kdyby to tak bylo pokaždé, že vynechám sezónu, potrénuju a nachystám se na play-off, tak by to bylo skvělé. Kluci odváděli neskutečnou práci po celou sezónu.“

Je každý titul stejný nebo jiný?

„Titul je titul, ale každá cesta je jiná. Z každého titulu jsou jiné vzpomínky. Je to vždy poučení a můžeme si z toho vzít něco do dalších let.“

První titul v roce 2011, nyní čtyři v řadě. V třineckém kotli už visel nápis Impérium. Jak to bude dál?

„Já jen doufám, že ti mladší kluci, co jsou tady, pochopili, o čem to je. Věřím, že si vezmou příklad z hráčů, jako jsou například Martin Růžička, který má už teď místo v třinecké historii, Vladimír Dravecký nebo Tomáš Marcinko. Snad pochopili o čem to je a budou to předávat dál. Vyhrát titul čtyřikrát po sobě je něco neskutečného.“

Před příchodem do Třince jste byl takovým finálovým smolařem a nyní sbíráte titul za titulem.

„Jsem za to hrozně vděčný a moc si toho vážím. Měl jsem několik finále, která jsem prohrál. Mít možnost urvat titul v Třinci na domácím ledě je něco fantastického.“

Poprvé jako kapitán slavíte ve WERK Aréně před plnou halou, předtím jste přebíral pohár na Spartě nebo v době koronaviru. Jaké to je?

„Jsou to skvělé zážitky. Je pro mě velká čest, že můžu vést tento tým, že jsem měl céčko na dresu a mohl jsem před domácími fanoušky zvednout pohár.“

Jaké budou oslavy?

„Všichni toho mají plné zuby, ale určitě se budeme snažit co nejvíce si to užít.“

Děkuji za rozhovor a krásnou sezónu.

Foto: Lukasz Bielski.