Byl to boj, ale nakonec to dopadlo na výbornou. Kdo by řekl po konci základní části, že Oceláři znovu obhájí mistrovský titul? Nebylo jich moc, ale každý fanoušek minimálně v koutku duše věřil, že to vyjde i letos. A STALO SE!
Ani dvě prohry Oceláře nezlomily. Hradecký Mountfield byl na koni, ale tým trenéra Zdeňka Motáka se soupeři vyrovnal v aktivitě a agresivitě a úspěšnou taktikou dovedl zápas do vítězného konce. Co bylo klíčem? Úvodní gól Marinčina. Třinecký obránce zůstal sám mezi kruhy, když ho tam našel přihrávkou zpoza branky Voženílek.
Slezané po úvodní trefě připomněli soupeři v čem jsou silní – bránění těsného náskoku. Ten vydržel až do 47 minuty, kdy utišil bouřlivou WERK Arénu skrytou střelou od modré čáry Rosandič.
Hradečtí fanoušci po vyrovnání ožili, jenže magická 57. minuta rozbouřila drtivou většinu publika. Voženílkův pas zpoza branky do pravého kruhu napálil do hradecké branky Libor Hudáček a zapsal se do dějin extraligového hokeje, stal se střelcem vítězného gólu vedoucího k titulu.
Hradec musel útočit, ale bouřlivé domácí prostředí zahrálo svou roli. Hosté se nemohli dostat do útočného pásma, následovaly dva úniky a dva góly do prázdné branky z hokejek Nestrašila a Daňa.
A co pak? Pak to nejkrásnější! Mistrovské oslavy. Hráči na sebe naskákali, halou tryskaly pozitivní emoce. Oceláři se stali prvním týmem v české historii, který došel k titulu až z předkola. Tým trenéra Martince byl velmi silným soupeřem, to při přebírání stříbrných medailí ocenili i domácí fanoušci skandováním “Hradec, Hradec.” Zlaté medaile a pohár T. G. Masaryka převzali Oceláři na čele s Petrem Vránou a prezidentem klubu Jánem Moderem. Krásná tečka za zajímavou sezónou.